wz

PECKA 2003
od 18. do 20. července

Freedland Hlavní stránka <<< 2003 >>> Náš diář
- úvod -

      Asi tak: Sedím si takhle v Borovnici v hospodě nad nádražím, cumlám otřesného Primátora, v duchu doufám, že si dám pro příště na štítu reklamovaného Budvara, vzteky koukám do údolí, odkud mi před chvílí odjel vlak, a nechci věřit tomu, že takhle nějak by měl vypadat konec Pecky.
Střih!
      A nebo jinak! Přijede pro mne Charlie, vyzvedne mne od otřesného Primátora (proč lidi, kteří tomu nerozumí, pivo vaří...) a valíme pro ostaní na Pecka - city, číže do hospody Pod hradem. (To už každý ví.), znova se odjíždí (tentokrát na chatu), uklízí se, a mizí se pryč.
A znovu - Střih!
      Sedím v jídelňálu vlaku, na který jsem původně mířil z Borovnice, sedím i s kolegou z práce (míří z dovolené z nějaké Zvičiny) a opět nestíhám z téhle šílené sody okolností... Přijde to snad někomu zvláštní? Mě teda ne. Soda je soda...

Přýjezd

      ... už sám o sobě je skvělý. Usurfován z celé cesty (jsem čerstvým použivatetelem Eurotel data nonstopu) přijíždím do Borovnice a lokám první doušky perfektního podkrkonošského vzduchu. Jo! Voní jinak než ten náš beskydský, ale nemám pochyb o tom, kdeže jsem se to blizkitnul. Charlie cosi vykládal, že budu mít dost času než dojdu na četu a tak se ani chvíli nezdráhám a zapadám (je to sice na druhou stranu) do lokálu U Myšáka. No, zapadám, spíš vcházím v domnění, že někomu opruzuji privát, ale o chvíli později už vidím vycíděný pult, akorát pomalého domácího (je obrovský hrdobec na svůj kšeft - a tomu taky rozumím), sedám k pivku a jsem neskutečně šťastný, že jsem se v těchto končinách blizkit (podruhé). Odkládám surfovadlo a konečně beru do rukou Reflex, abych taky něco málo zReflektoval. Jenže nic naplat, u třetího pivka se ozívá Charlie s tím, že už je na četě a jako že bych se měl elegantně přiblížit, což v zápětí (a rád) činím. Kromě hlavního a jedinečného organizátora je přítomen i Funf (sorry, ale dodnes neumím na Psionu přehláskovat...), takže se ihned pouštíme do komzumace pivka a začínáme ujíždět (moc nepotřebuji, poáč v tom vedru a po tom nicjídle je to fouftr) podle hesla Kratce a intenzivně! vůbec. Časem se objevují Lenča und Pepča a ještě více časem Zipp s Danou, Rudolf (stále ještě) s Kačenkou a momentálně skinheadským Konvískem (teda fakt jej mám raději vlasatého...) Ještě o kousek později přijíždí Brno se skvěle přestavěným vozidlem Šáde 120 GLS (brum brum, malotraktorem...) a to tedy veze Manťase, Máru a Lenču. Už tento fakt Charlieho popouzí k vyřknutí slov "VIP akce!!!!" a začínáme zakalovat ty imbusy z letošních ski.paroháčů, přičemž se vůbec, ale, kua, vůbec nešetříme.Jednoduše kalíme, kalíme, a kdyby něco, tak kalíme...
      A ještě jednou kalíme. Z "G" kohoutku umně namontovaného v secesním umyvadle teče pivo stejné značky, lavice i stůl v garáži přežívají nápor všech těch pařících lidí a to až do brzkých ranních hodin, kdy umírají i poslední kaliči pod tíhou celotýdenní únavy. (Někeří dokonce stíháme i půlnoční koupačku v privátním koupališti s fakt čistou vodou, které se nachází přímo pod chatou.)


Subótnik

      ... a s ním vycházející sluníčko, které nás bude provázet až dovečera Já se proouzím v nosítkách (a spacáku) hned pod garáží, jiní u vchodu do chaty, ještě jiní přímo v ní, prostě naprostá pohoda. Brňáci a krátce po nich i Zipp s Danou opouští pařeniště a vydávají se na procházku okolím, čímž se stávají jedinými turisty neboť nám ostatním se něco podobného nepodaří za celý den ani náhodou. Naopak stačíme grilovat hromady masa, pokračovat v započaté "G" cestě a maximálně se takovou nižší střední rychlostí odšoupeme do bazénu. Jinak kalíme až do dlouho, přčemž se začíná smazávat časová stopa, která zaznamená příjezd dalších lidí a návrat travellerů. Jen, sakra, ty imbusy ne a ne se zlomit pod takovým náporem kalení...
      Někdy před soumrakem se nám společnost nepříjemně rozklížila a pod touto tíhou podnikám útok na nedaleký kemp. Super výhled na Pecku a kukina vedle mne dosávají, já ji nikoli a pevně věřím, že tak podroušený jedinec ji mohl sotva zaujmout. Raději opouštím areál a vracím se za ostatními, kde však zjišťuji, že nálada je ještěrozklíženější neboť došlo pivko. Vracím se tedy s několika dalšími zpět do kempu a ... a víc už po medvědovi fakt nechtějte;-o

Nědjélnik

      Jo! Vlastně ne! Imbusy stále nepodléhají zkáze a drží a drží. Blanka spáchala výbornou snídani a my uvažujeme, co s načatým dnem. Po chvíli se poptávám, kdože se mnou zajde na pivko na místní Aqua Pecka Centrum, čehož se chytá Fünf (hurá! už jsem našel ty dvě ležaté tečky!) a následně nejenže kvalitně pokecáme, ale také se slušně zryntyntýnujeme, jak káže zákon. I když, asi zase tak kvalitně.cz to zase nebylo, když imusy stále nejsou zakaleny...

Zázrak!

      Nevím, mohlo být tak po třetí odpoledne a my opouštíme slušně zaplněný Aqua Pecka Centrum a odcházíme na silnici k chatě. "Přece to nepůjdeme v tomhle vedru pěšky až na chatu," povídá Fünf a já se podujmu k stopování. Zastavuje první auto: Volvo, bílá kůže, výkonná klimatizace a neskutečná roštěnka vevnitř! To není možný, to je zázrak! Fünf se ještě ptá, jestli jeho mokrá postava neuškodí bílé kůži a když po chvíli konverzace a jízdy vysedáme u chaty, děkujeme a kroutíme hlavou ještě drahnou chvíli...

      Jak nakonec Pecka dopadla, už víte a pokud ne, tak to vemte znovu od začátku, dvakrát, třikrát, desetkrát...

-md- 29.07.2003

- pozvánka -

PECKA 2003
18. až 20. července

      Hurá, je to tady! Charlie se rozhodl po dlouhých měsících akčního půstu uspořádat nijak uspořádanou Pecku. Nehodlá nic organizovat a jen se na těch pár dnů na Pecce vyskytne. Lidem, kteří mu stáli za pozvání se ozval, takže nyní už je jen na nás, abychom se dostavili. Rádi!

      Pecka proběhne za standartních podmínek. Tentokrát však nikdo nemůže očekávat přípravy na přípravu. Konečně, kousek od chaty je koupaliště, v něm bufík a Budvar. Co více si přát?
Případné další info hledej u Charlieho nebo na webu:

Pecka.kvalitně.cz


Šup nahoru!